Nedávno si tak sedím doma a pročítám si knihu o dějinách Japonska, když v tu ránu se do pokoje vřítí matka a sdělí mi: "Budeš doma sám. Na barák nám přijeli zapojit elektriku, tak to jdeme kontrolovat." Za půl hodiny mi přišla SMSka, že dorazil už i otec a mám jim jít pomoct.
První můj dotaz zněl: "Takže teď už teče i voda viď?" Za cvhíli jsem tohoto dotazu litoval. "Ne, nejdřív se musí zalít čerpadlo," zněla otcova odpověď. Tak jsme nosili kbelíky plné vody a snažili se naše čerpadlo naučit pít vodu z naší vlastní studny. :) Když se konečně zdařilo, zjistili jsme že někde voda neteče vůbec a někde teče i přes to, že je kohoutek zavřený. Další dvě hodiny her na instalatéra vám radši popisovat nebudu. Jsem rád, že jsem (oblečen do červených montérek) nestloustl a nenarostl mi knírek. Pak bych totiž vypadal jako Mario, který prošel peroxidovou kúrou. Nakonec se však vše podařilo a já nyní můžu hrdě prohlásit: Mám to pod střechou. :]
Já chci vidět Mária! :-D
OdpovědětVymazathlavne, ze to tece, ne? :D porad lepsi nez u nas, kdyz se pos...cerpadlo a vybodne netece nic :D
OdpovědětVymazat