pondělí 18. června 2007

První den v hokně

Pro neznalé: v práci

Možná si někteří z vás mysleli, že než se zde objeví další můj příspěvek, obrostou mechem, ale uvažoval jsem, do jakého dalšího tématu bych vnesl svých pár myšlenek a zkušeností. Bohužel se stalo, že po maturitě již všichni vědí, jak jsem dopadl i jak jsem k tomu dospěl. Ale nevyzpytatelný otec mi přihrál do rukou velmi zajímavé téma. Práce. A prvního dne v pracovním procesu se bude týkat i tento příspěvek.


Nuže, vstal jsem v 4:30 a připravil se na odjezd do firemních skladů (pracuji jako brigádník v jedné nejmenované stavební firmě), kde si mě vyzvedla pokrývačská parta. V 6:30 jsme dorazili do Meziměstí, nastoupili do výtahu a vylezli po žebříku na střechu panelového domu. Očekával jsem nějaké tajné zasvěcení či přijímací rituál, ale místo toho mi byla do rukou se slovem: „Ber!" podána lopata a tudíž jsem odkoukal, co dělají ostatní a jal se je napodobovati.
Naše parta demolition manů začala lopatami podebírat a odhazovat starou střešní krytinu (vespod lepenka, dále tři čtyři vrstvy molitanopolystyrenu či čeho a navrch rezistentní šedý nátěr). Tudíž jsem si o ztvrdlou vrstevnatou hmotu začal otloukat hrot své lopaty a své dlaně o násadu. Když takovou věc děláte už čtyři hodiny, začnou vás napadat podivné myšlenky. Začal jsem náhle uvažovat o kvantově mechanické filosofii lepenkových substancí a jejich vlivu na železářské společenství. Po čtyřech hodinách šílenství jsem se dostal naštěstí i k jiným pracovním činnostem. Stručný výčet: destrukce staré krytiny a izolace, zametání vzniklého bordelu, nakládání bordelu do velkých pytlů (na Povážský Cukor, nosnost 1t ), házení plných pytlů ze sedmého patra , pískování pod novou izolaci, pokládání nové izolace a krytiny, běhání po lešení s kbelíkem pro písek ve výšce vetší než 21 metrů (a to nemám rád výšky ), zasypávání spár pískem, ohýbání pozink plechů z rozebraných parapetů a házení na do kontejneru z téže výšky . A zítra mě zase čeká to samé. Budou mě bolet ruce, záda a nohy, ale možná budu už i něco zdít.

Snad už zbývá jen dodat, že to naštěstí nebudu dělat moc dlouho, ale jenom týden, a že mi to snad vynese i slušný počet korunek. Tak mi držte palce, ať mě nesfoukne víííííííííííííítr!!!!!!!!!!

2 komentáře:

  1. Palec držim a doufám, že když tam takhle trpíš, tak ti daj tučný \"odškodný\" :D

    OdpovědětVymazat
  2. nj, korunky...to je presne to, co mi momentalne zoufale chybi :D trochu mi to pripomina muj prvni skolni den, taky jsem potom byla v podobnym stavu :D ale teda dals den jsem nic zdit nemusela :DD

    OdpovědětVymazat